1. Úvod do BOZP pro personalisty
Edice Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě.
Autor: RNDr. Mgr. Petr A. Skřehot, Ph.D.
Mezi hlavní cíle podnikání firem patří bezesporu vytváření zisku. Žijeme ale v postmoderní společnosti, kde hmotný úspěch jednoho nelze činit na úkor újmy na zdraví druhého. V každé organizaci, která ctí zodpovědnou firemní politiku nebo se hlásí k principům společenské odpovědnosti, by proto otázky bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (dále též „BOZP“) měly patřit mezi prioritní témata. Ne vždy tak tomu ale skutečně je. Mnoho manažerů se totiž naivně domnívá, že postačí pouze vyhovět legislativním požadavkům a “mají splněno“. Hovoříme-li ale o BOZP, je nutné zdůraznit, že žádný právní předpis nemůže pojmout takto širokou oblast náležitě a dokonale. Život totiž přináší řadu situací, které nelze rigidně svázat nějakým právním ustanovením. Nezřídka se jedná o situace, které jsou stěží předvídatelné (z pohledu ohrožení zdraví se bavíme o tzv. neidentifikovaných rizicích), anebo se naopak vyskytují tak běžně, že si jejich nebezpečný potenciál už ani nepřipouštíme (tzv. skrytá rizika). Obé mohou snadno skončit zraněním nebo i úmrtím člověka. O životě a smrti často rozhodne pouhá jedna vteřina, ukvapené nebo zkratovité jednání či úmyslné podcenění situace. Lze se ale následně smířit s konstatováním: „…nešlo tomu zabránit!“?
Drtivé většině úrazů se vždy dá účinně předcházet přijetím vhodných
preventivních a ochranných opatření, dobrou organizací práce a kvalitní péčí o
pracovní prostředí. Jak se ale tohoto náročného tématu zhostit na celopodnikové
úrovni? Na tuto složitou otázku se pokusíme zodpovědět prostřednictvím seriálu »Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při
práci v zodpovědné firmě«, který pro čtenáře časopisu PSK nově připravil
erudovaný autorský tým Znaleckého ústavu bezpečnosti a ochrany zdraví, z.ú. Účelem
tohoto prvního článku bude seznámit čtenáře z řad personalistů o hlavních
aspektech BOZP, vysvětlit základní pojmy a uvést toto téma do souvislostí s
úkoly personalisty.
Právní východiska
V duchu ústavního zákona č. 2/1993 Sb., Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“), má každá lidská bytost na území České republiky garantována základní práva, která mají zaručit její svobodný, důstojný a bezpečný život. Podle článku 31 uvedené Listiny má každý právo na ochranu svého zdraví. Toto jeho právo přitom nesmí být narušeno, a to ani v důsledku činnosti jiných osob. V tomto smyslu lze uvést odkaz na článek 11, odst. 3 Listiny, z něhož vyplývá, že právo na vlastnictví majetku nesmí být zneužito k újmě práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy, zejména pak nesmí výkon vlastnických práv poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí. S ohledem na pracovně právní oblast lze v Listině vyzdvihnout zejména ustanovení článku 28, který stanoví, že zaměstnanci mají právo na spravedlivou odměnu za práci a na uspokojivé pracovní podmínky. Navíc, podle článku 29, odst. 1 Listiny mají ženy, mladiství a osoby zdravotně postižené právo na zvýšenou ochranu zdraví při práci a na zvláštní pracovní podmínky. Podrobnosti k naplnění jednotlivých ustanovení Listiny pak stanovují zákony. Ty danou oblast v praktické rovině řeší někdy lépe, jindy hůře, ale taková je realita politického prostředí v našem státě. Vrátíme-li se k problematice ochrany zdraví při výkonu práce, je potřeba zdůraznit, že Listina nerozlišuje, zda se jedná o práci závislou či nikoli. Podle článku 26, odst. 1 Listiny má totiž každý právo na svobodnou volbu jak povolání, tak i na volbu, zda bude zaměstnancem či bude podnikat nebo provozovat jinou hospodářskou činnost. Ochrana zdraví v souvislosti s výkonem práce ale musí být zaručena všem a to za podmínek stanovených zákony. Těmi hlavními jsou zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce (dále jen „ZP“) a zákon č. 309/2006 Sb., o zajištění dalších podmínek bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (oba v platném znění).
Rozsah a význam BOZP
Zákoník práce v části páté zavádí pojem bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Jedná o souhrnný termín pro podmínky a faktory, které ovlivňují nebo mohou ovlivňovat zdraví a bezpečnost zaměstnanců nebo jiných pracovníků včetně dočasných pracovníků a pracovníků dodavatelů, návštěvníků nebo jiných osob na pracovišti. V praktické rovině tento pojem zahrnuje stovky nejrůznějších povinností a úkolů, které vycházejí jak zpředpisů o BOZP, tak i z charakteru rizik možného ohrožení života a zdraví osob souvisejících s prováděnými pracovními činnostmi. Povinnost zajistit BOZP je ZP uložena zaměstnavateli; v rozsahu stanoveném v § 12 zákona č. 309/2006 Sb. se to týká ale též OSVČ. Zaměstnavatel je proto povinen dokonale znát všechna rizika plynoucí z činností prováděných na jeho pracovištích, nebo jeho zaměstnanci i mimo jeho (stabilní) pracoviště a současně také všechny předpisy k zajištění bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Těmi jsou podle § 349, odst. 1 ZP: „předpisy na ochranu života a zdraví, předpisy hygienické a protiepidemické, technické předpisy, technické dokumenty a technické normy, stavební předpisy, dopravní předpisy, předpisy o požární ochraně a předpisy o zacházení s hořlavinami, výbušninami, zbraněmi, radioaktivními látkami, chemickými látkami a chemickými přípravky a jinými látkami škodlivými zdraví, pokud upravují otázky týkající se ochrany života a zdraví.“ Je tedy zřejmé, že firemní agenda týkající se BOZP rozhodně nekončí „pouhou“ implementací požadavků vyplývajících z právních předpisů, nýbrž je nutné uplatnit také příslušná ustanovení českých technických norem (ČSN), průvodní a provozní dokumentace k používaným strojům a zařízením, rozhodnutí správních orgánů a řadu dalších. Zde je potřeba také varovat, že právní předpisy (tj. zákony a prováděcí předpisy) stanovují pouze základní, nikoli však za všech okolností postačující požadavky na zajištění náležité ochrany zdraví osob při výkonu práce! Další úskalí a časté dohady vyvolává používání ČSN. Podle § 4, odst. 1 zákona č. 22/1997 Sb. sice ČSN nejsou obecně závazné, nicméně se to netýká těch norem nebo jejích částí, které upravují otázky související s ochranou života a zdraví, a jejichž porušením / nedodržením by mohlo dojít ke zranění nebo smrti. V praxi se jedná nejčastěji o bližší požadavky na bezpečný provoz, údržbu a kontroly/revize technických zařízení a součástí staveb a dále o opatření pro předcházení úrazů při provádění některých činností (např. skladování, manipulaci s nebezpečnými látkami a řady dalších).
Pracovní rizika a jejich řízení
Naprosto klíčovým a prvořadým cílem BOZP je předcházet rizikům odstraněním jejich zdrojů, popřípadě omezovat nežádoucí působení těch rizik, které nelze účinně odstranit vhodnými technickými nebo organizačními opatřeními. Souhrnně se tyto úkoly nazývají prevence rizik. Prevence rizik je založena na soustavném vyhledávání nebezpečných činitelů a procesů pracovního prostředí a pracovních podmínek, zjišťování jejich příčin a zdrojů, uplatňováním všeobecných preventivních zásad a budováním dobré a trvale udržitelné kultury bezpečnosti. To na podnikové úrovni nelze realizovat ad hoc akty, nýbrž si to žádá systematický přístup. Nemusí se ale jednat přímo o certifikovaný systém řízení podle příslušného standardu (např. OHSAS 18001, ISO 31000, Bezpečný podnik), ale o soubor vzájemně provázaných interních procedur a předpisů, které zavedou jednoznačné přiřazení povinností a odpovědností za plnění úkolů na úseku BOZP na všech stupních řízení a definují konkrétní úkoly a termíny jejich provádění. Pro efektivní předcházení úrazům a jiným mimořádným událostem je též nezbytné, aby měl zaměstnavatel zpracovánu přehlednou dokumentaci obsahující veškeré informace a pokyny týkající se BOZP a řešení provozních nehod (a pravidelně ji aktualizoval), sděloval všem zaměstnanců přiměřené a srozumitelné informace a pokyny potřebné pro zajištění bezpečné práce a soustavně vyžadoval a kontroloval jejich dodržování.
V zájmu každé firmy by také mělo být budování silné kultury bezpečnosti. Jedná se o soubor charakteristik a postojů organizace (tj. managementu) i jednotlivců (tj. zaměstnanců), které se vztahují k otázkám BOZP. Dobrá či špatná úroveň kultury bezpečnosti vždy odráží skutečné individuální i skupinové hodnoty, myšlení, schopnosti a vzorce chování jednotlivců i celých pracovních skupin, vztahujících se nejen k dodržování požadavků na BOZP, ale především k ceně lidského života jako takového. Tam, kde si lidé neváží vlastního zdraví coby nejvyšší osobní hodnoty, resp. nejsou vedoucími pracovníky náležitě motivováni k tomuto sebeuvědomění, nelze pomýšlet na dosažení nejvyššího cíle, kterým je bezpečnost (v komplexním pohledu). Naopak ve firmách, kde se BOZP věnuje prioritní pozornost vycházející z jejího významu, lze očekávat, že každý pracovník bude vykonávat svou práci stanoveným a bezpečným způsobem, aniž by byl kýmkoli kontrolován. Pouze tehdy budou případné nehody spíše jevem ojedinělé náhody, nežli důsledkem lidských či organizačních chyb. Ostatně zejména v oblasti BOZP platí rčení, že „chování zaměstnanců zrcadlí chování managementu firmy“.
Závěr
Filozofie BOZP již dávno není omezena legislativními nařízeními, požadavky deklarovanými v různých příručkách či metodických pokynech resortních ministerstev ani příkazy a zákazy udílenými vedoucími pracovníky. Dnes spíše než o bezpečnosti práce hovoříme o prevenci rizik, která je předpokladem k budování silné kultury bezpečnosti. Význam těchto pojmů jsme si v tomto článku vysvětlili a pozorný čtenář jistě pochopil, že zajišťovat agendu BOZP na podnikové úrovni rozhodně není nic jednoduchého. Svěřena by proto měla být odborníkovi (osoba odborně způsobilá v prevenci rizik), jehož nejbližším partnerem ve firmě bývá nejčastěji právě personalista. Ve vzájemné součinnosti a za současné podpory managementu na všech stupních řízení by tento tandem měl zavádět, udržovat a neustále rozvíjet systém řízení BOZP.
Mnoho firem stále žije v přesvědčení, že BOZP je přežitkem doby („…každý si má přeci své zdraví ochránit sám“) anebo, že je zbytečné do této oblasti investovat úsilí a prostředky („…doposud se nic nestalo, tak není potřeba nic dělat“). To je ale velmi krátkozraké a především rizikové smýšlení. V každé firmě, nezávisle na počtu zaměstnanců nebo provozovaných činnostech, se pracovníci, návštěvníci či klienti setkávají s nepřeberným spektrem rizik, které je různým způsobem ohrožují. Zodpovědnost za snižování rizik má přitom vždy zaměstnavatel, kterého reprezentují jeho vedoucí pracovníci na všech stupních řízení a v rozsahu svých funkcí. U nich bude také uplatňována případná trestně právní odpovědnost, v případě, že se „něco“ stane. Je dobré nezapomínat na to, že riziko (podobně jako čert v onom staročeském přísloví) nikdy nespí, neustále působí a trpělivě čeká na příhodné podmínky, až se bude moci v plné šíři projevit. Abychom nedali rizikům (ani případným sankcím) šanci, probereme v tomto seriále postupně všechny klíčové oblasti a témata, v nichž by se měl zodpovědný personalista náležitě orientovat.
Citace zdroje:
SKŘEHOT, P.A. Úvod do BOZP pro personalisty. Edice Řízení bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v zodpovědné firmě. Personální a sociálně právní kartotéka. 2016, č. 9. ISSN 1211-9482.