Znalecká činnost

Znalecká činnost je činností vykonávanou ve veřejném zájmu. Vedle toho může sloužit také k ochraně práv fyzických nebo právnických osob. Z těchto důvodů je proto v moderní demokratické společnosti vnímána jako jedna ze záruk zákonnosti. Výsledkem znalecké činnosti je znalecký posudek, který může být zpracován výlučně v souvislosti s právními úkony (právním jednáním) daného subjektu. Znalecký posudek je také jedním z relevantních důkazů zejména v soudním nebo správním řízení, díky čemuž může sehrát významnou roli při řešení mnoha právně složitých situací. Největší význam posudků zpracovávaných znaleckými ústavy bývá obvykle v rámci přezkumů, tedy situací, kdy na stejnou věc existují dva či více protichůdných znaleckých posudků či právních názorů. V takovém případě znalecký ústav zpracovává tzv. revizní posudek. To se nezřídka stává i v oboru bezpečnosti práce, nejčastěji pak při posuzování příčin pracovních úrazů nebo provozních nehod v rámci trestního řízení. V rámci obchodně právních záležitostí týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví má znalecký posudek vypracovávaný znaleckým ústavem své nezastupitelné místo například při prokazování shody výrobků uváděných na trh s požadavky právních předpisů a technických norem stanovujících základní požadavky na ochranu zdraví spotřebitelů.

Historie a současnost znalecké činnosti ústavu

Znalecký ústav bezpečnosti a ochrany zdraví, z.ú. byl na základě rozhodnutí ministryně spravedlnosti prof. JUDr. Heleny Válkové, CSc. č.j. MSP-93/2014-OSD-SZN/15 ze dne 8.12.2014 zapsán do I. oddílu seznamu ústavů kvalifikovaných pro znaleckou činnost pro hlavní obor »bezpečnost práce«. Jelikož se ústav dále rozvíjel, bylo znalecké oprávnění ústavu postupně rozšiřováno:

  • Rok 2016 – rozšíření o 7 nových specializací schválil ministr spravedlnosti JUDr. Robert Pelikán, Ph.D. rozhodnutím č.j. MSP-18/2016-OOJ-SZN/8 ze dne 14. 4. 2016.
  • Rok 2017 – rozšíření o 3 nové specializace schválil ministr spravedlnosti JUDr. Robert Pelikán, Ph.D. rozhodnutím č.j. MSP-8/2017-OOJ-SZN/6 ze dne 1. 3. 2017.
  • Rok 2019 – rozšíření o 2 nové specializace schválil ministr spravedlnosti JUDr. Jan Kněžínek, Ph.D. rozhodnutím č.j. MSP-49/2019-OINS-SZN/6 ze dne 12. 3. 2019.

Rozsah znaleckého oprávnění ústavu se postupně rozšířil až na 18  specializací:

  • bezpečnost a ochrana zdraví při práci,
  • chemické látky a chemické přípravky,
  • bezpečnost práce ve stavebnictví a při pracích ve výškách a nad volnou hloubkou,
  • prevence rizik,
  • ergonomie,
  • nanobezpečnost,
  • řídicí centra,
  • lidský a organizační faktor,
  • železniční doprava,
  • elektrotechnika,
  • energetika,
  • zdvihací zařízení,
  • zemědělské, potravinářské a lesnické stroje,
  • bezpečnost práce ve strojírenství,
  • bezpečnost práce při zpracování dřeva a materiálů na bázi dřeva,
  • bezpečnost práce při provozu manipulačních vozíků,
  • bezpečnost práce ve školství,
  • zabezpečení školských objektů, areálů a sportovišť.

S nabytím účinnosti nového zákona č. 254/2019 Sb. o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech, které nastalo 1.1.2021, se ústav automaticky stal znaleckou kanceláří. Znalecká činnost ústavu ale byla v tomto režimu vykonávána pouze půl roku. Dne 28.6.2021 Ministerstvo spravedlnosti rozhodlo, že ústav splnil všechny náležitosti vyžadované pro výkon znalecké činnosti znaleckého ústavu ve smyslu § 7 zákona č. 254/2019 Sb. a udělilo ústavu nové oprávnění pro výkon činností znaleckého ústavu v novém hlavním oboru »bezpečnost práce a ergonomie«, odvětvích:

  • bezpečnost práce
  • ergonomie

Znalecký ústav bezpečnosti a ochrany zdraví je tak v současnosti jediným znaleckým ústavem v České republice, který je zapsán v Seznamu ústavů kvalifikovaných pro znaleckou činnost s oprávněním k výkonu znalecké činnosti v oboru bezpečnost práce a ergonomie podle nové právní úpravy, tj. zákona č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech.

Postupy pro provádění znaleckého zkoumání

V rámci své znalecké činnosti se ústav zaměřuje jak na „klasickou“ problematiku pracovních úrazů a provozních nehod, bezpečnost vyhrazených technických zařízení a strojů, ergonomii pracovních míst a pracovního prostředí, tak i na specifické otázky související s novými fenomény, jakými jsou skrytá rizikanová a nově vznikající rizika (New and Emerging Risks), faktory ovlivňující kvalitu výkonu obsluh řídicích center, spolehlivost lidského činitele nebo organizační faktor. Potřebnou multidisciplinaritu a široký odborný záběr zajišťuje jak tým znalců ústavu tak i spolupracujících znalců a externích odborníků.

Znaleckou činnost ústavu provádí kolegium pro znaleckou činnost, v němž jsou sdruženi znalci ústavu. Na zpracování znaleckých posudků se podle potřeby podílejí také výzkumní pracovníci ústavu a externí konzultanti.

Pro zajištění nejvyšší kvality zpracovávaných znaleckých posudků ústav aktivně spolupracuje s předními akademickými pracovišti, profesními organizacemi a s vybranými uznávanými autoritami, z nichž někteří působí také jako poradci ředitele ústavu. To umožňuje využívat externí personální kapacity odborníků, kteří bývají v odůvodněných případech přizváni coby konzultanti. Díky tomu je ústav schopen odborně pokrýt i velmi specifické subobory či úzké specializace v rámci multioborové oblasti, kterou BOZP nesporně je.

Vlastní znalecká činnost ústavu je prováděna podle specifických pravidel  a etických zásad, které jsou zakotveny ve vnitřních předpisech ústavu. Ty definují procedury potřebné pro zajištění nejvyšší kvality, objektivity a etiky zpracovávaných znaleckých posudků. Každý posudek je v ústavu vypracován znaleckým týmem, jehož složení je vždy navrženo s ohledem na specifikaci zadání, požadovanou hloubku znaleckého zkoumání, složitost případu a rozsah předané spisové dokumentace. V rámci své činnosti tým navrhuje a ověřuje možné hypotézy, vede odborné diskuse k dílčím aspektům řešeného problému a zvažuje všechny související okolnosti a možné vlivy s cílem odhalit pravdu a kvalifikovaně tak zodpovědět na položené otázky. Každý zpracovaný posudek musí poskytnout nezávislé a nezaujaté stanovisko a proto je před sepsáním jeho finální podoby vždy podroben interní oponentuře, kterou zpracovává odborník, jež se na jeho zpracování osobně nepodílel. To umožňuje dosahovat maximální objektivnosti a validity našich posudků, které jsou ověřitelné třetími stranami.