Znalecká činnost je činností vykonávanou ve veřejném zájmu. Vedle toho může sloužit také k ochraně práv fyzických nebo právnických osob. Z těchto důvodů je proto v moderní demokratické společnosti vnímána jako jedna ze záruk zákonnosti. Výsledkem znalecké činnosti je znalecký posudek, který může být zpracován výlučně v souvislosti s právními úkony (právním jednáním) daného subjektu. Znalecký posudek je také jedním z relevantních důkazů zejména v soudním nebo správním řízení, díky čemuž může sehrát významnou roli při řešení mnoha právně složitých situací. Největší význam posudků zpracovávaných znaleckými ústavy bývá obvykle v rámci přezkumů, tedy situací, kdy na stejnou věc existují dva či více protichůdných znaleckých posudků či právních názorů. V takovém případě znalecký ústav zpracovává tzv. revizní posudek. To se nezřídka stává i v oboru bezpečnosti práce, nejčastěji pak při posuzování příčin pracovních úrazů nebo provozních nehod v rámci trestního řízení. V rámci obchodně právních záležitostí týkajících se bezpečnosti a ochrany zdraví má znalecký posudek vypracovávaný znaleckým ústavem své nezastupitelné místo například při prokazování shody výrobků uváděných na trh s požadavky právních předpisů a technických norem stanovujících základní požadavky na ochranu zdraví spotřebitelů.
Znalecký ústav bezpečnosti a ochrany zdraví, z.ú. je na základě rozhodnutí ministryně spravedlnosti prof. JUDr. Heleny Válkové, CSc. č.j. MSP-93/2014-OSD-SZN/15 ze dne 8.12.2014 zapsán do I. oddílu seznamu ústavů kvalifikovaných pro znaleckou činnost pro hlavní obor »bezpečnost práce«. Jelikož se ústav neustále rozvíjí a kooptuje do svého znaleckého kolegia nové členy, kteří profesně působí v nejrůznějších specifických oblastech, dochází také k postupnému rozšiřování jeho znalecké činnosti. V roce 2016 požádal ústav o první rozšíření svého znaleckého oprávnění o 7 nových specializací, a této žádosti ministr spravedlnosti JUDr. Robert Pelikán, Ph.D. svým rozhodnutím č.j. MSP-18/2016-OOJ-SZN/8 ze dne 14.4.2016 vyhověl. V roce 2017 požádal ústav o druhé rozšíření svého znaleckého oprávnění o 3 nové specializace, a této žádosti ministr spravedlnosti JUDr. Robert Pelikán, Ph.D. svým rozhodnutím č.j. MSP-8/2017-OOJ-SZN/6 ze dne 1.3.2017 opět vyhověl.
Aktuální rozsah znaleckého oprávnění ústavu tak zahrnuje tyto jedinečné specializace:
- bezpečnost a ochrana zdraví při práci,
- chemické látky a chemické přípravky,
- bezpečnost práce ve stavebnictví a při pracích ve výškách a nad volnou hloubkou,
- prevence rizik,
- ergonomie,
- nanobezpečnost,
- řídicí centra,
- lidský a organizační faktor,
- železniční doprava,
- elektrotechnika,
- energetika,
- zdvihací zařízení,
- zemědělské, potravinářské a lesnické stroje,
- bezpečnost práce ve strojírenství,
- bezpečnost práce při zpracování dřeva a materiálů na bázi dřeva,
- bezpečnost práce při provozu manipulačních vozíků.
V rámci své znalecké činnosti se ústav zaměřuje jak na „klasickou“ problematiku pracovních úrazů a provozních nehod, bezpečnost vyhrazených technických zařízení a strojů, ergonomii pracovních míst a pracovního prostředí, tak i na specifické otázky související s novými fenomény, jakými jsou skrytá rizika, nová a nově vznikající rizika (New and Emerging Risks), faktory ovlivňující kvalitu výkonu obsluh řídicích center, spolehlivost lidského činitele nebo organizační faktor. Potřebnou multidisciplinaritu a široký odborný záběr zajišťuje jak tým znalců ústavu tak i spolupracujících znalců a externích odborníků.
Provádění znalecké činnosti ústavu zajišťuje kolegium pro znaleckou činnost, které sdružuje znalce (členy) ústavu, kterými jsou:
- Ing. Petr Osička (vedoucí kolegia) – specializace na bezpečnost práce ve stavebnictví a při pracích ve výškách a nad volnou hloubkou
- JUDr. Petr Kožmín – specializace na bezpečnost a ochranu zdraví při práci
- RNDr. Mgr. Petr Adolf Skřehot, Ph.D. – specializace na prevenci rizik, ergonomii, lidský a organizační faktor, nebezpečné chemické látky, nanobezpečnost a řídicí centra
- Ing. Mojmír Klas, CSc. – specializace na bezpečnost práce ve stavebnictví
- Bc. Martin Schoř – specializace na bezpečnost práce v železniční dopravě
- Zdeněk Helich – specializace na bezpečnost práce ve stavebnictví
- Ing. Milan Kulovaný – specializace na bezpečnost práce v energetice a vyhrazená technická zařízení elektrická
- Ing. Jiří Kvasnička – specializace na bezpečnost práce při používání zemědělských, potravinářských a lesnických strojů
- Luděk Fiedler – specializace na vyhrazená technická zařízení zdvihací
- Vladimír Burda – specializace na stavebnictví
- Stanislav Švaříček – specializace na bezpečnost práce při stavebních pracích, ve strojírenství, při zpracování dřeva a materiálů na bázi dřeva a při provozu manipulačních vozíků
- Jiří Janoušek – specializace na ochranu zdraví při práci
Všichni znalci ústavu jsou řádnými členy Komory soudních znalců České republiky, která sdružuje více jak dvě desítky znalců jmenovaných pro obor bezpečnost práce.
Pro zajištění nejvyšší kvality zpracovávaných znaleckých posudků ústav aktivně spolupracuje také s předními akademickými pracovišti, profesními organizacemi a s vybranými uznávanými autoritami. To ústavu umožňuje využívat externí personální kapacity odborníků, kteří bývají v odůvodněných případech přizváni coby konzultanti. Díky tomu je ústav schopen odborně pokrýt i velmi specifické subobory či úzké specializace v rámci BOZP.
Vlastní znalecká činnost ústavu je prováděna podle pravidel zakotvených v Instrukci ředitele č. 201-001/2015. Tento vnitřní předpis definuje procedury potřebné pro zajištění nejvyšší kvality, objektivity a etiky zpracovávaných znaleckých posudků. Každý posudek je v ústavu vypracován znaleckým týmem, jehož složení je vždy navrženo s ohledem na specifikaci zadání, požadovanou hloubku znaleckého zkoumání, složitost případu a rozsah předané spisové dokumentace. V rámci své činnosti tým navrhuje a ověřuje možné hypotézy, vede odborné diskuse k dílčím aspektům řešeného problému a zvažuje všechny související okolnosti a možné vlivy s cílem odhalit pravdu a kvalifikovaně tak zodpovědět na položené otázky. Každý zpracovaný posudek musí poskytnout nezávislé a nezaujaté stanovisko a proto je před sepsáním jeho finální podoby vždy podroben interní oponentuře znalcem, který se na jeho zpracování nepodílel. To umožňuje dosahovat maximální objektivnosti a validity našich posudků, které jsou ověřitelné třetími stranami.